EET slaví první narozeniny

Zákon o EET slaví první narozeniny. Co přinesl nového? Jak se v průběhu roku zákon měnil a jaké padly nejvyšší pokuty? Pojďme si rok s EET krátce shrnout.

1. 12. 2016 vešel v platnost snad nejčastěji mediálně skloňovaný zákon č. 112/2016 sb. o Elektronické evidenci tržeb (EET). Co přinesl nového? Jak se v průběhu roku zákon měnil a jaké padly nejvyšší pokuty? Pojďme si rok s EET krátce shrnout.

Termín spuštění 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb (EET) byl posunut. Podívejte se na rozdělení podnikatelských činností do jednotlivých fází EET.

Proč byla EET zavedena?

Finanční správa ČR uvádí jako hlavní důvody zavedení EET zejména

1. Narovnání podnikatelského prostředí na trhu – stejné podmínky pro všechny
2. Cílené kontroly a tím pádem menší administrativní zátěž pro podnikatele
3. Lepší výběr daní – více peněz do státního rozpočtu

Co vnímají podnikatelé jako největší nevýhody zavedení EET?

1. Zvýšené finanční náklady – nutnost pořízení vhodného pokladního systému, případně připojení k internetu
2. Strach z neznámého – mnoho informací z různých zdrojů
3. Možnost udělení vysoké pokuty za zjištěnou chybu v případě kontroly

Jaký byl vývoj samotného zákona?

Během roku fungování evidence tržeb bylo zavedeno několik výjimek a změn pro konkrétní poplatníky. Mezi ty nejzásadnější patří např.

1. Upřesnění EET v oblasti on-line plateb přes platební brány
2. Doplnění k platbám přijatým prostřednictvím dopravců
3. Zvýšení limitu pro vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků z původních 175 000 Kč na 300 000 Kč
4. Upřesnění okruhu plateb a podrobný popis výpočtu minoritní činnosti poplatníka
5. Dočasné vyjmutí zrakově postižených podnikatelů z EET
6. Výjimku nově dostali i předvánoční prodejci ryb

Jaké padly pokuty a za co byly uděleny?

Celkem za první a druhou vlnu EET finanční a celní správa provedla 73 649 kontrol a rozdala tisícům subjektů pokuty za 35,6 milionu korun. Průměrná výše pokuty byla 9 tisíc korun.

Deset provozoven úřady zavřely, většina z nich opět otevřela. Jednalo se mimo jiné o firmy z Pardubicka, Vyškova a Slavkova u Brna.

Doposud nejvyšší pokutu ve výši 260 tisíc korun udělila finanční správa subjektu z Pardubicka za opakované porušování zákona o elektronické evidenci tržeb. V daném případě docházelo dlouhodobě a opakovaně k porušování zákona o evidenci tržeb, tedy nezasílání údajů o evidované tržbě a nevystavování účtenek, a to na více provozovnách daného subjektu.

Výši sankcí upravuje §28 ZoET.

EET v číslech podle vyjádření Finační správy

1. Za první rok se do EET zapojilo bezmála 160 tis. podnikatelů, kteří vystavili 3,3 miliard účtenek a přiznali v nich tržby za více než 1,1 bilionu korun.
2. Důvody pro udělení zjednodušeného režimu, který umožňuje provozovnám s nedostupným internetem evidovat takzvaně off-line, byly z celého území České republiky prokázány dohromady v 288 případech.
3. Podle nejnovějších čísel České správy sociálního zabezpečení počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, stoupl letos do konce září o 18 000 na 999 000.

A co dosud přinesla EET pozitivního?

1. Více peněz do státního rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty podle údajů správy EET přinesla letos od ledna do konce září do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být až přes pět miliard korun. Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy při plném náběhu systému FS odhaduje na 18 miliard korun.
2. Slevu na dani podle §35bc zákona č. 113/2016 Sb. ve výši až 5 000 Kč pro všechny podnikající fyzické osoby.
3. Snížení DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 % s výjimkou alkoholických nápojů, a to od okamžiku účinnosti zákona.
4. Zavedení účtenkové loterie s cílem pozitivní motivace zákazníků k přebírání účtenek od obchodníků a s šancí každý měsíc vyhrát milion korun, osobní automobil nebo jednu z dalších tisíců cen.

Nyní se blíží nástup třetí vlny EET (1. 3. 2018), do které by se mělo podle některých odhadů zapojit až 20 000 podnikatelů. Patří mezi ně zejména stánkaři, poskytovatelé nejrůznějších služeb, lékaři, právníci, účetní, taxikáři, výrobci potravin a nápojů, podnikatelé podnikající v rostlinné a živočišné výrobě a další malí živnostníci.